Káva nasává svůj jedinečný charakter z půdy, ve které byla vypěstována. Abyste byli schopni kávu skutečně docenit, musíte vědět, odkud pochází a jaké vlastnosti získala ze svého zdroje. Ideální oblasti pro pěstování kávy se nacházejí mezi obratníkem Raka a Kozoroha – jedná se o pás nazývaný Coffee belt – to jsou místa, kde se kávě pravdu daří a dokáže ze sebe vydat své maximum.
Mezi země původu, odkud odebírá kávová zrna LaPrazirna, patří především Brazílie, Indie, Kolumbie a Etiopie.
Brazílie je v současné době největším vývozcem kávy na světě a většinu její produkce tvoří odrůda Arabica. První ověřená zmínka o pěstování kávy v Brazílii byla objevena v královském dekretu z roku 1732, kdy byla káva poprvé z Brazílie exportována. Relativně jemná chuť brazilských káv Arabica je důležitá nejen pro chuťově vyvážené kávy Single Origin (z jednoho místa původu), ale i pro kávové směsi. Káva pěstovaná na svazích hory Mogiana, kterou odebíráme pro naši kácu, je zpracovávána suchou metodou. Je výsledkem sítě vyvinuté organizací FAF (Fazenda Ambiental Fortaleza), která je známá produkcí kávy s udržitelnými postupy. FAF byla založena, aby pomáhala vzdělávat zemědělce v místní komunitě a zlepšovat celkovou kvalitu kávy v pěstitelském regionu.
Oblasti, v nichž se v Kolumbii pěstuje káva nejvíce, leží ve vysoké nadmořské výšce blízko rovníku, kde se každoročně vyskytují dvě období dešťů a dvě období sucha. Tento klimatický jev umožňuje sklízet kávu ve dvou etapách. Podle dochovaných spisů byla káva do Kolumbie poprvé přivezena kněžími někdy v první polovině 17. století. Kolumbie a pěstování kávy jsou úzce spojeny se jménem kněze Francisca Romera, který by se dal nazvat otcem komerčního pěstování kávy v Kolumbii. Příběh vypráví, že počátkem 19. století otec Francisco, který slyšel zpovědi v severovýchodním městě Salazar de la Palmas, pověřil své farníky pěstováním kávy jako pokání za jejich hříchy. Doslechl se o tom kolumbijský arcibiskup a nařídil všem kněžím, aby tuto praxi přijali. Komerční produkce kávy se tak rychle rozšířila i v dalších částech Kolumbie a přesunula se do oblastí, kde byly ideální podmínky pro pěstování.
Etiopie je největším africkým vývozcem kávy. Pěstuje se tam mnoho různých odrůd káv a používají se tradiční pěstitelské postupy. Podle legendy to byl právě etiopský pasák, který si všiml, že jsou kozy po konzumaci kávových bobulí čilé. Pasák se s tímto faktem podělil s místním mnichem, který bobule ochutnal, ale hořká chuť ho odradila a hodil je do ohně. Příjemná vůně a zvídavost mnicha stojí za tím, že z pražených bobulí připravil nápoj, který je v současné době znám napříč celým světem. Káva, kterou odebíráme, je pěstována ve východní Guji v nadmořských výškách přesahujících 2 000 metrů nad mořem. Krajina je sice drsná, ale naprosto ohromující, se širokými pásy lesů a bohatou sopečnou půdou. Vysoká nadmořská výška, teplé dny a chladné noci jsou ideální pro pěstování sladkých, hustých kávových třešní. Způsoby hospodaření v Guji zůstávají do značné míry tradiční. Farmáři obvykle pěstují své kávovníky s jinými potravinářskými plodinami, včetně fazolí, hrachu a ensetu (falešného banánu), který je základem regionální kuchyně. Tato metoda je běžná mezi drobnými zemědělci, protože maximalizuje využití půdy a poskytuje jídlo pro jejich rodiny.
V Indii se mnohem více pěstuje odrůda Robusta, která se vyznačuje větším obsahem kofeinu. Mezi její typické rysy patří hořká a zemitá chuť, ale rozdíl najdete i ve vůni – zrnka kávy Robusta voní před pražením po arašídech, oproti tomu vůně kávy Arabica připomíná borůvky. Legenda praví, že se káva do Indie dostala díky muslimskému súfí jménem Baba Búdán na počátku 16. století. Tehdy se prý vydal na cestu do Mekky, odkud přivezl sedm zrnek kávy ve svém plnovousu. Pravda je však taková, že kávový průmysl vybudovali v Indii britští kolonialisté v 19. století. Uvědomili si totiž, že Indie skýtá ideální podmínky pro pěstování kávy.
